Tour de Oblouk se dešti vyhnul

Replica Handbags

Přípravy letošního ročníku Tour de Oblouk ovlivnilo vystoupení Babouků v Bezděkově 5. července. Jelikož někteří tradiční účastníci Oblouku si nemohli nechat koncert proslaveného tělesa ujít, byl stanoven start cyklistické akce na pátek 6. července.

Nedlouho před určeným dnem se šířily pochyby, zda všechny občerstvovací stanice jsou v provozu. Objížděcí skupina vyrazila na průzkum s týdenním předstihem. Vrátila se do Nezdřeva se skvělou zprávou: Na všech zastávkách budeme obslouženi a v našich oblíbených místech nás vítali se slovy: Už vás čekáme.

Samotný Oblouk 2018 se opět vydařil. Tedy až na malé detaily. Výzvědná parta se dohadovala v jednotlivých stanicích o předpokládaném příjezdu a počítala s telefonicky přislíbenou zastávkou v Říšti. Jenže tam se na poslední chvíli vymluvili, že kvůli probíhajícím žním otevřít nemůžou. Tím ovšem pro následující etapy získal 60členný peloton nejméně půlhodinový náskok proti předpokladu. A tak účastníci přijížděli předčasně a nikým neočekáváni. Navíc v Březí, jak se ukázalo, na rozdíl od fám fungují obě hospody. Ve staré se sportovci občerstvili a do té nové, která otevřela přesně v původně domluveném čase, se část cyklistů vrátila.

Podobný problém s nepřítomností personálu byl i v oblíbeném hvožďanském Vagonu. Ovšem po chvilce čekání a pár telefonátech už osvěžení teklo proudem i tam. Pak přišla ikona východní trasy Oblouku – pozdyňský podnik V Dolíčku. Tady je vždy báječné prostředí ve výčepu možná stejně velkém jako leckterá kuchyně, takže mnozí konzumují na dvorku. Leč vstřícnost a přátelskost obsluhujících žen tří generací je dvěma slovy: stále úžasná.

Odjezd z Pozdyně se stal osudným jednomu z jezdců. Na polňačce směrem na Metly odbočil omylem doprava a posléze vjel do pole, kde si tzv. ustlal. A když si ustlal, tak si také zdříml. Poté, co ho vzbudilo vyzvánění mobilu, nemohl svoji pozici řidiči doprovodného vozu příliš specifikovat: „Je tady nade mnou asi sedm drátů…“ Po chvíli si všiml blízkého posedu, a tak již nebyla velká potíž ho najít, naložit i s kolem a odvézt domů.

Jinak, počasí bylo asi vymodlené, neboť celou první část trati se po pravé ruce jezdců mračila černá obloha, ale na ně spadlo jen pár větrem zahnaných kapek. Zkrátka nezmokli. K obědu byl ve Lnářích na zahradě Přístavu řízek, avšak nikoli místní nýbrž dodaný osvědčenou firmou Milan a Bertík.

Zbývá dodat, že na zhruba 40kilometrové trase došlo jen k málo odřeninám zaviněným chvilkovou neopatrností. Sportovně společenskou akci úspěšně absolvovala i pětiletá Evička Ch., již jen v nejprudších kopcích pomohl tatínek popotlačením a jež i po dojezdu oplývala energií, kterou jí všichni záviděli.

Jak říkal pan Hrušínský v Postřižinách – bylo to takové poetické odpoledne.

Jiří Čepelák