Poklidné sešlosti v Nezdřevě

www.shoeshellen.com

Shodou náhod se v sobotu 15. června uskutečnily v Nezdřevě dvě významné společenské akce. A vůbec se navzájem nerušily.

Od třetí hodiny odpolední se na sále místního hostince sešlo opět po nějaké době velké (50 – 60 osob) společenství Kutáků. Všichni jsou to mírní lidé, rozprsklí v řadě blízkých i vzdálenějších sídlech. Jedinci se sice čas od času vídají z různých praktických důvodů, ale zavedli si záviděníhodnou tradici scházet se pravidelně v rozsáhlém shromáždění široce rozvětvené rodiny.

Když s postupujícím večerem jejich párty končila, pár účastníků přešlo, či bylo „pansky“ převezeno na druhou akci, která probíhala od sedmé večerní na hřišti, přesněji pod tamní pergolou.

Do tohoto příjemného zákoutí pozvali své přátele dva Pražáci na poštando. Dojíždějí do Nezdřeva za svým otcem a klasické štando se nevešlo do jejich předsvatebního programu, proto tedy to poštando.

Zkraje se oslavenci trochu báli o účast pozvaných, když stoly se zobáním a sud a lahve nachystané ke konzumaci, jako by nikoho nepřitahovaly. Jenomže, jak je v místě obvyklé, hosté docházeli postupně, a tak blahopřání ke sňatku byla rozvláčnější, než kdyby stáli ve frontě a čekali na svůj čas pošťuchováni lidmi zezadu, kteří se rovněž chtěli dostat ke svým upřímným slovům o štěstí a jeho trvalosti.

Večer plynul v pohodě, déšť padal zdárně, a jak zprvu návštěvníci zvolna se objevovali, tak zase nenápadně s lehkým opakováním svých přání odcházeli a krátce po půlnoci se v pergole zhaslo.

Novomanželé si s přáteli z malé oblíbené vesnice dosyta užili poslední díl svého svatebního seriálu. Byl to díl stejně intenzivní jako všechny předešlé.

A to je dobře, nemyslíte?

Jiří Čepelák