Začátek července je pro mnoho desítek cyklistů povelem vyrazit z Nezdřeva, projet zhruba desítkou vesnic a půvabnou krajinou a vrátit se na místo startu.
Letošní trasa, říkejme jí jihoseverní (protože nejprve mířila na jih, pak na sever a pak zase na jih), byla ve víc než třicetileté historii nejdelší. Sedmdesát kolařů za opět skvělého počasí zvládlo celkem 48 kilometrů. Po řadě let se zastavili kromě obvyklých míst také ve Vrbně a po ještě delší pauze v Tchořovicích.
Oběd ve lnářském Přístavu všechny překvapil mohutností lahodného řízku. Autor článku se dušoval, že by mu stačil i k večeři. Jeho přeplněný žaludek mu bránil pokračovat dál v sedle a zbytek trati absolvoval v doprovodném voze.
Ty úplně malé děti, které vezli rodiče v sedačkách, na zastávkách skotačily na místních atrakcích, případně si nějakou zábavu vymyslely, zatímco tátové a mámy doplňovali tekutiny.
Tentokrát se zúčastnili i tři Američané – Mike z Bostonu, Haley a Vanessa z New Yorku. Na start je přivedl Lukáš, syn dlouholetého účastníka Oblouků, známého pod přezdívkou Varhan. Lukáš na akci organizovanou SK Nezdřev jezdí se svými přáteli, původem z Plzně, už pár let. Díky němu se českou krajinou projela i kamarádka jeho americké přítelkyně Vanessa – historicky první členka pelotonu s tmavou pletí.
Hrdinkou sobotního dne (jelo se 2. července) byla čtyřletá Anička. Na startu, kdy ji zaskočilo množství neznámých lidí, se zdálo, že kvůli nezvladatelnému pláči se na projížďku nevydá. Po chvilce, kdy ji doma uklidňovaly její starší sestry a babička, se však na cestu s maminkou přece jen odvážila. A zvládla ji, byť s malým zpožděním a v trochu kratší verzi, ve výborné formě, šlapala poctivě a bez úlev celou dobu. Potom v nezdřevském cíli nahradila původní brek usměvavou tváří a řekla, že se jí výlet líbil, že byl hezký.
Tak ho hodnotili i ostatní jezdci. Nutno dodat, že na všech občerstvovacích stanicích byl obsluhující personál vlídný, pozorný a vstřícný. Přejme si, aby se podobný průběh opakoval i v příštích ročnících, i když počasí je vrtkavé. Ovšem pospolitost pravidelných účastníků jistě nevymizí.
Jiří Čepelák