V Nezdřevě v říjnu převrátili pořekadlo
Je to tak, jak praví titulek. Pořekadlo nabádá: napřed práce, až pak zábava. Dělali to naši předkové moc dobře střídajíce práci a odpočinek, námahu a zábavu. V Nezdřevě se však letos nejdřív slavilo posvícení a až týden nato byla brigáda.
Nezdřevské posvícení v místním hostinci oslavilo v sobotu 15. října nepříliš početné obecenstvo s kapelou Z vršku, která zavítala do Nezdřeva poprvé. Jak však mluvčí kapely uvedl, jsou poslední dobou na menší obsazenost sálu při tanečních zábavách zvyklí, takže je to nechalo v klidu, zvláště když za nimi přijeli i čtyři členové jejich fanklubu z Blatné. Konstatovali, že v Nezdřevě se oproti jiným místům začíná tančit mnohem později po začátku produkce. Ohledně návštěvy šel dokonce hlas, že zábavu zachraňovali svou účastí Bezděkovští. Bylo to sice mírně přehnané, leč přesto blízko pravdě. Velkou taneční kreaci v nízké poloze předvedla paní hostinská, která doprovázena skandovaným potleskem zatančila skvělého kozáčka. K vlastní smůle se jí chtěl vyrovnat jeden z Pražáků, ale dopadlo to neslavně a bolestně: po pádu to odnesl některý z jeho zadních svalů.
O týden později se uskutečnila brigáda a byla to brigáda náramná. Jednak se jí zúčastnilo podle starostových slov 25 lidí, jednak začala v osm hodin ráno a skončila před šestou večer. Popadané stromy v obecním lese a přerostlé stromy ve vsi, které ohrožovaly elektrické vedení, to bylo téma sobotní brigády 22. října. Lze říci, že úkol byl splněn a únava se zákonitě dostavila. Je třeba také říci, že únavu brigádníci vnímali s pocitem zvládnuté práce, takže vlastně s úlevným uspokojením, které se dostavovalo až později. Po brigádě zůstanou viditelné výsledky, jež příroda časem zase schová. Přetrvají ve vzpomínkách obnovovaných sousedským rozprávěním i zaznamenání hodné okamžiky. Třeba jak se bojovalo s několika stromy V olších, jak uvízl traktor s naloženým valníkem a musel mu pomoci druhý a řada dalších minipříběhů. Zkrátka: byla to brigáda, jak se patří.
Jiří Čepelák