Téměř vše, co se dá napsat o letošním Tour de oblouk

Tradiční cyklistická akce pořádaná SK Nezdřev Tour de oblouk se v pátek
6. července uskutečnila již popětadvacáté. Jelo se za rozmanitého
počasí: Zprvu tropické vedro, kdy každý úsek vedoucí stínem byl úlevou,
později hrozba bouřky, jež se naštěstí ukázala jako planá, a krátký
mírný déšť, který účastníci přečkali na občerstvovacích stanicích v
Předmíři nebo v Přístavu ve Lnářích.
Trasa, v posledních ročnících již ustálená, nabídla cyklistům krásné
pohledy na zvlněnou krajinu, v níž se v podivuhodném sladění střídaly
lesy, louky, pole a spousta rybníků větších i docela malých. Místy ještě
zavoněly jakoby na pozdrav rozkvetlé lípy, teplá a čistá voda na
koupališti u Vagonu ve Hvožďanech poskytla vítané osvěžení, jemuž
málokdo odolal. Cesta vedla okreskami, lesními a polními cestami,
písčitými, kamenitými a blátivými od jedné přitažlivé hospůdky ke druhé.
Každý, kdo tuto trať již znal z předchozích ročníků, se těšil na
osvěžovnu V Dolíčku. Pozdyňská malá, ale o to přívětivější hospůdečka s
ochotnou a vtipnou obsluhou uvítala velocipedisty obvyklou výzdobou:
množství květin ve vázách i květináčích, řada reklamních tabulek na
stěnách, starodávné dosud hrající rádio. Jen obavy z hrozícího deště
zabránily delšímu posezení. Podobně vyzdobený je také Přístav ve
Lnářích, tam ovšem podle jména dotvářejí interiér předměty námořnické a
rybářské a rozhodně hodné obdivu.
Pokud se samotného průběhu akce týká, je nutno přiznat, že počet
jedoucích (47) a vezených (dvaadvacetiměsíční Vašík Novák zaujal svým
klidem, zvídavostí a mlčenlivostí) nepřekonal již letitý rekord. Několik
pádů do příkopu skončilo naštěstí jen odřeninami. Drobný problém nastal
na startu, když na startérovy pokyny reagovala malá Eliška Drbohlavová
usedavým pláčem. Větší potíž byla s obsluhou v Hotelu ve Lnářích, kde
byl předem a poměrně přesně dohodnutý oběd. Snad malá zkušenost
personálu, snad přílišné vedro, možná špatný organizační systém
způsobily, že oběd včetně placení se nečekaně protáhl. Přitom na kvalitu
jídla nebylo možné si v nejmenším stěžovat.
V cílovém bodě - v nezdřevské hospodě - bylo připraveno chutné
občerstvení v podobě vepřového masa upraveného na lodně. Zástupce SK
Nezdřev Karel Chaloupka s menšími přeřeky ocenil pravidelného účastníka
a zasloužilého baviče Tour Pepu "Varhana" Prokopa z Plzně (kotouňského
chalupáře). Za soumraku a spontánního potlesku cyklistů a přítomných
diváků odjížděl Pepa na krku s věncem uvitým vlastnoručně Josefem
Větrovcem, šéfem nezdřevských sportovců.
"Já jsem to dokázal, já jsem to dal. Dojel jsem," křičel, ba přímo řičel
po dojezdu do cíle Honza Trefný. Praštil kolem, odhodil tlumok, dosedl
na židli a dal si poslední pivo (pak už pil jen džus). Vyjádřil tak i
pocity dalších bicyklistů. Každý byl se svým výkonem v náročných
klimatických podmínkách spokojen. A všichni si při loučení řekli: Tak
zase za rok, budeme-li zdrávi, na Oblouku na shledanou!

Dodatek: Minioblouk na trati Nezdřev - Bezděkov - Nezdřev ohromně nadchl
"mateřskou školku" Mrázků. Těmto malým cyklistům se prý nejvíce líbilo,
že byli rychlejší než jejich babička.

Jiří Čepelák