Vesnice bez hostince jakoby ani nebyla. V průběhu posledních 25 let několikrát nájemci nezdřevské hospody ohlásili konec svého působení a vždy nastal poprask, zda se najde jeho nástupce. Naštěstí se to pokaždé povedlo. Naposledy před šesti lety, kdy se pohostinství ujali manželé Palečkovi.
Se službami, které poskytují, je většina nezdřevských spokojena, zvláště když leckdy se při družném posezení zapomenou podívat na hospodské židovské pozpátku jdoucí hodiny, a zavíračka se nectí.
A najednou, zcela nečekaně oznámil hospodský, že několik dní bude zavřeno, neb odjíždí s rodinou na dovolenou. Poprvé se to letos stalo v červenci a na konci prázdnin opět. A kampak jedeš za peníze, které jsi díky nám vydělal, Thajsko, nebo Řecko, či snad Kanáry, ptali se štamgasti.
Pánové, ohradil se, mě cizina nebere, my jedině nedaleko, ale do známého přívětivého prostředí, do Milav. A co vás tam prosím tě tak táhne, vždyť už to tam znáte. A co my tady bez naší hospody, reagovali hosté. Proto vám to zavčasu říkám, abyste se mohli zařídit, za ty protahované zavíračky si snad pár dní volna zasloužíme, bránil svůj záměr hostinský.
Ptáte se, co nás tam táhne? Zkrátka pohoda, možnost vypustit na těch pár dní celoroční starosti. Bydlíme tam v karavanu, v kempu je k dispozici sprcha. Vařit nemusíme, a když si z místní nabídky nemůžeme vybrat, tak se projdem půlhodinky lesem do motorestu ve Starém Boru a najíme se tam.
A co když prší, co pak, byli zvědaví návštěvníci hospody, to jste zavření v tom karavanu? No, paní majitelka Naděžda Čapková nechá v takovém případě přes den děti v restauraci, kde můžou hrát různé hry. Je to tam zkrátka takové rodinné prostředí. Spousta hostů zvláště starších z blízkých měst tam pravidelně trávívá celé léto, takže už se dobře znají a tu pohodu pomáhají vytvářet.
Pánové, říkám vám, žádné starosti, to je to, co nás do areálu Milavy táhne vždycky aspoň na pár dní. Pak zas zkrátka musíme zpátky, abyste tady neuschli žízní, uzavřel debatu Milan Palečko.
Jiří Čepelák