Ten dům v Řesanicích už definitivně osiřel

První stavení po levé ruce, když jedete od Nezdřeva, ano tam, kde se poblíž popásávala klidná hnědá kobyla, tam kde se promenádovaly občas slepice po silnici vyzobávajíce utroušená zrna, tak tohle stavení ztratilo 26. února 2016 svého pána.

Rodilého Řesaňáka pana Karla Diviše jsem před pár lety poznal na schůzi kasejovických chovatelů. Já o něm nevěděl nic a co on o mně, netuším. Při hovoru jsme si po krátké chvíli padli do noty. Z jeho řeči mi vyplynulo příjemné poznání, že fyzická podoba leckdy odpovídá charakteru. Urostlý šlachovitý muž vzbuzoval představu člověka, který má jasný a ničím neotřesitelný směr svého důchodcovského života. Stál si za svým a druhým se do jejich počinů nepletl. Ale posloužit radou, či pomocí nikdy neodmítl. I Nezdřevským ochotně pomohl při jejich slavnostech. Třeba jeho kůň společně s tím Františka Chaloupky táhli poláneckou stříkačku při oslavách hasičského výročí a Karel Diviš kočíroval.

Nezdřevákům teď chybí při příjezdu do Řesanic ten léta letoucí známý obraz po obou stranách silnice - ovečky, kravka, kobylka a kolem stopy jeho práce.
Pro všechny je smutná škoda, že svět přišel o takového člověka.

Jiří Čepelák

omega replica watches omega replica